Vítejte v Koňském ráji

  K bezpečné identifikaci koně nám slouží získané a vrozené znaky, které se pečlivě zaznámenávají v dokumentech vedených chovatelskými institucemi. 

Vrozené znaky – jsou to znaky, se kterými se kůň narodí nebo se projeví po narození.

     Na hlavě:

Prokvetlé čelo – na čele je několik chlupů jiné barvy než srst

Kvítek, hvězda – několik chlupů soustředěno na malé místo

Lysina – je různě utvářena, může být i uprostřed nosu – pak ji označujeme jako nosní pruh, který může být i přerušovaný

Lucerna – je to skvrna pokrývající čelo a nos a po stranách zasahuje až ke koutkům tlamy. Může pokrýt i chřípí, spodní část ucha a oči.

Bílý nos – bílá nebo růžová skvrna přes nozdry a horní a dolní pysk

Mléčná huba – opět bílá nebo růžová skvrna pokrývající pouze horní a dolní pysky

Šňupka ( slinka ) – růžová skvrna mezi nozdrami

Žabka – skvrna na spodním pysku

1.    2. 3.                            4.  5.    1. Nosní lysina ( slinka )

2. Kropenatá lysina

3. Lysina

4. Hvězda s nosním pruhem

                                                      5. Hvězda

Bílá holeň ( podkolenka ) – bílé zbarvení zasahuje až na přední koleno

Bílá spěnka – zbarvení zasahuje spěnkový kloub

Bílá korunka – je to bílý pruh nad kopytem

Bílá patka – bílé zbarvení v zadní části nad kopytem

Zebrování – jsou to proužky tmavé srsti, které měly původně ochranný význam.

     Na kopytech – nejčastěji jsou kopyta s hnědošedou rohovinou. Může však být i modročerné, bílé nebo pruhované. Světlá kopyta bývají provázena bílou spěnkou nebo podkolenkou a kopyta pruhovaná najdeme u plemen skvrnitých.

Chlupové víry – mají různé tvary a na těle je najdeme                                                                                  - na čele 1 – 2

                                                             - na hřbetě nosu

                                                             - na krku 1 vír pod hřívou

Úhoří pruh – prochází od hřívy přes kohoutek a hřbet až k ocasu. Téměř vždy bývá spojen se světlou srstí, ať už žlutou, modrou nebo myší, a někdy i se zebrováním na končetinách.      

     Znaky získané – tyto znaky se používají k upřesnění registrace koní. Každý hřebčín a jednotlivá plemena mají své vlastní značky, které se do kůže buď vypalují žhavým železem nebo vymrazují dusíkem. Oba způsoby jsou trvalé a provádí se před odstavem.

Výžehy

Máme několik druhů výžehů:

1. Kmenový – vypaluje se na levou sedlovou část, skládá se z kmenového znaku otce a arabského čísla. U plnokrevníků se znak otce vypaluje na pravou stravu.

2. Rodový – vypaluje se pod kmenovým a je to znak otce, po kterém pochází matka hříběte. Nepoužívá se u anglických polokrevníků, klusáků a chladnokrevných koní.

3. Výžeh hříběte – je to číslo, které nám vyjadřuje, kolikáté je to hříbě po určitém plemeníkovi. Výžeh hříběte se vypaluje na pravou stranu sedlové části. U anglických plnokrevníků pod znak otce.

4. Výžeh chovatelského ústavu – vypaluje se na levé stehno a u anglických plnokrevníků do levé sedlové části. Je to znak hřebčína.

5. Základní číslo – vypaluje se na levou stranu krku a je to č14. íslo, pod kterým je kůň zapsán v plemenné knize.

Mezi atypické značení koní patří:

1. Označení na kopytě – nevýhodou je, že kopyto neustále dorůstá a označení po čase mizí

5. Tetování na pysky – to je také nevýhodné, neboť je to velmi bolestivé a po čase špatně čitelné